Je nám ticho jak bývá dětem zima
na ticho zabalím Tě do dvou svetrů
a slovem postavím se proti větru
zdálky nás vidím
mlčky a v dešti - žádný už nevzpomíná
už neví, jak jeho vzala prvně k sobě domů
a pak, v noci a v dešti, v létě na Špilberku
ruku v ruce - polibek dal jí místo šperku
zdálky nás vidím
tak mnoho lásky a přitom lpíme na rozumu
do křiku ze semknutých rtů
do křiku ze semknutých úst
řeknem si tiše: pouštím Tvou duši
a Ty mou taky pust
Comments